Návrh a samotný záměr lze přirovnat k slepému rameni řeky. K místu, kde se voda zcela zastaví a zůstane klidná dokud se nevrátí do hlavního proudu. Jednotlivé stavby jsou na louce rozesety jako ulity chránící návštěvníky před vnějším světem, počasím a nepříznivými vlivy. Nenabízí nic víc než prostor k přemýšlení, odpočinku a rozjímání, místnost v krajině. Pohyb po pozemku je vymezen krátkou sečí v jinak divoce rostoucí trávě. Sběrné cesty krouží kolem ulit a zároveň každá z ulit sedí na jednom z menších kruhů. Cesty prochází staveními a jejich náplň a význam z nich tvoří Zastavení. Zastavení nejen na cestě podještědskou loukou, ale zastavení na cestě všedními dny. Tacet v hudbě života.